Divoké Česko 2022

[RollsRojs]

Tak to máme za sebou. Dvaadvacítka se brzy odporoučí a já vám s radostí představuji tradiční shrnutí své celoroční práce. Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že závěrečný sestřih letos dělat nebudu a výsledných zhruba 50 hodin práce raději vložím do zpracovávání jiných videoklipů. Ono by nám to ale všem trochu chybělo, že jo...

Můj skromný zápisník říká, že jsem letos podnikl něco málo přes 60 výjezdů s kamerou. Pravda, trochu jsem se oproti předchozím rokům krotil, protože od února už jsme doma tři (s kočkou Dorotkou čtyři) a holkám by bylo po taťkovi teskno. Přesto mi toho příroda zase spoustu dopřála a mám rozhodně na co vzpomínat. K největším zážitkům patřilo filmování mladých výrů, objev lokality s hejnem kamarádských šídel červených, pátrací akce po žahalce obrovské nebo třeba vydatné broukaření s Ondrou Náglem. To všechno můžete ochutnat ve videu, které máte právě před sebou.

Během svých cest za zvířaty jsem ovšem stejně jako každý rok smutně pozoroval, jak naše krajina trpí. Při pohledu na záplavu pestrobarevných zvířat ve videu pana Picha bychom mohli zajásat, jak je česká příroda úžasná a bohatá. Jak překypuje rozmanitostí a připomíná divočinu z pohádek. To ale bohužel dávno není pravda. Mé videoklipy neukazují věrohodný obraz běžné krajiny. Pokud si někdo představuje, že každý lesík a křoví za domem se takto hemží životem, kouká na svět přes růžové brýle. Moje videa nejsou věrnou dokumentací stavu naší přírody, nýbrž spíše památkou na to, co nám stále rychleji protéká mezi prsty.

O to víc mě trápí, jak malý důraz klademe na péči o zdravou krajinu. Jak málo si uvědomujeme, že přírodu nechráníme jen kvůli lostomilým kytičkám a zvířátkům, ale taky zejména kvůli nám samotným. Bez fungující planety to jakožto jeden z živočišných druhů prostě nezvládneme. Jasně, procházíme teď náročným obdobím a máme co dělat sami se sebou, takže funkční krajina a biodiverzita ustupuje do pozadí. Je to ovšem krok výrazně špatným směrem. Tváříme se, že ekologický život je moc drahý, a opak přitom bývá pravdou. Šetrnost a minimalismus jsou totiž často výhodné jak pro naše zdraví, tak pro naše peněženky. Bohatě postačí, když přestaneme být zhýčkané lemry.

Otužujme se. Budeme zdravější a ušetříme, protože nebudeme muset vytápět na 25 °C.
Pijme kohoutkovou vodu. Ušetříme peníze, prostor i čas.
Jezme především lokální potraviny. Ušetříme a budeme zdravější.
Neládujme se chujovinami s palmovým olejem. Ušetříme a budeme zdravější.
Kde to jde, jezděme na kole nebo choďme pěšky. Ušetříme a budeme zdravější.
Nesekejme pořád všechnu trávu. Ušetříme peníze i čas a budeme mít bylinky na čaj.
Nenakupujme zbytečné krámy. Ušetříme a budeme (mentálně) zdravější.
Netvořme zbytečný odpad. Moc neušetříme, ale ani nás to nezabije.

Pravidelně se setkávám s tvrzením, že úsilí běžného Čecha nemá smysl, protože země třetího světa všechno zhoršují daleko víc. Na takový názor mám jedinou odpověď: „Lidé, neštvěte mě.“ Jsme Evropa. Máme se výborně. Neřešíme hlad a žízeň. Máme čas přemýšlet v souvislostech a plánovat budoucnost. My udáváme trendy, kterými se ostatní začnou řídit. My to musíme nastartovat. Tak nebuďme lemry a nesnažme se ospravedlňovat svoji pohodlnost tím, že někdo jiný dělá věci blbě.

Závěrem tohoto elaborátu bych tradičně rád poděkoval svým trpělivým holkám i všem kamarádům, kteří mi letos s natáčením výrazně pomohli: Ondřej Nágl, Ivo Hertl, Dušan Doležal, Anna Naru Hromková, Matyáš Mutina.

Který záběr se nejvíc líbil vám?

Krásné Vánoce všem!

[video]https://www.youtube.com/watch?v=8tudde3HHds&ab_channel=Luk%C3%A1%C5%A1Pich[/video]

[Martina]

Olala! Bez tohoto sestřihu by opravdu rok nebyl řádně zakončený. Těch skvělých záběrů je hodně, těžko vybírat.

Jak je to s ostřením na tu letící labuť? To je ostřené ručně nebo to zvládl AF?

[RollsRojs]

Jak je to s ostřením na tu letící labuť? To je ostřené ručně nebo to zvládl AF?

AF na GH6 nezvládne nic, je to ruční prácička

[Martina]

Chuck Norris má následníka!

[RollsRojs]

Chuck Norris má následníka!

Tak tak, byl to takovej roundhouse focus.